Dvě introvertní introvertky. Tanečnice. A čtyři psi.

Duben 2016

Mirákus 61.

24. dubna 2016 v 20:20 | Meduňka |  Mirákus
Holka a pes. Na první pohled docela obyčejná dvojice. Mirákus bydlí se svou babičkou a psem Vrkem. Netuší, že Vrk není jen obyčejný domácí pes, a že ona musí dokončit úkol, který nestihla její matka. Netuší, že zakrátko se celý její život obrátí naruby.
Část 61.

Snílek

20. dubna 2016 v 21:50 | Meduňka |  Povídky a jiné povídání

"Samozřejmě, že se to děje v tvé hlavě, Harry, ale proč by to proboha mělo znamenat, že to není skutečné?" Citát z mého milovaného Harryho Pottera dokonale vystihuje všechny moje myšlenky. A o tom bude tento článek(nebo spíš článeček :-D) O tom, co se děje v mé knihomolské hlavě.

Ze hry do hry

17. dubna 2016 v 16:30 | Máta Peprná |  Život a růst Máty peprné

"Život je vlastně taková hra."


Zdá se, že se mám konečně psa, co miluje míčky.

Něco tak děsivého...

10. dubna 2016 v 21:45 | Meduňka |  Fotogalerie
Myslím, že to byl nejděsivější zážitek mého života.



Mirákus 60.

10. dubna 2016 v 20:41 | Meduňka |  Mirákus
Holka a pes. Na první pohled docela obyčejná dvojice. Mirákus bydlí se svou babičkou a psem Vrkem. Netuší, že Vrk není jen obyčejný domácí pes, a že ona musí dokončit úkol, který nestihla její matka. Netuší, že zakrátko se celý její život obrátí naruby.
Část 60.

Klídek, pohoda a mraky

5. dubna 2016 v 15:09 | Meduňka |  Fotogalerie
Tohle je prostě ráj.

Mirákus 59.

3. dubna 2016 v 21:04 | Meduňka |  Mirákus
Holka a pes. Na první pohled docela obyčejná dvojice. Mirákus bydlí se svou babičkou a psem Vrkem. Netuší, že Vrk není jen obyčejný domácí pes, a že ona musí dokončit úkol, který nestihla její matka. Netuší, že zakrátko se celý její život obrátí naruby.
Část 59.

Rovnám myšlenky a začínám vědět

2. dubna 2016 v 9:22 | Máta Peprná |  Život a růst Máty peprné
Začínám zase vědět.
Vědět, jak chutná slunce. Naivní chtíče po materiálnu při rytí zahrady. Po dlouhé době sama o volné hodině ve škole. Pokusy o urovnání myšlenek.


Každý den, když mám do školy na později, vstávat 5:50, vypít dva pomeranče a venčit. Snažit se nezamazat si oblečení - ale když on má takovou radost, že jdeme!


Rozhovory s Pavlou, při kterých mi dává naději. Naději, že se v září postavím do tanečního sálu v trikotu a teplácích, se svázanými vlasy a bez foťáku v ruce. Že budu dřít do posledních chvilek. Jen proto, abych tam za pár dní stála zas a znovu. Znovu a znovu. Klidně i bez Meduňky. Klidně i bez Malé T., která se tak těžko opouští. Ale budu.


Jíst sluneční paprsky při práci na zahradě, chytat vitamín D.
Stýskat si, ale zároveň být nedočkavá.
Až to tu bude zase. TO. To, co mi tak chybí a tak to potřebuji.
Pilně cvičit, abych byla připravená na nové, trénované, vycepované spolutanečnice.
Zamilovat se do dřepů. Vrátit se k plankům.


Být připravena pro příchod jara.


Natálie.

Pusť si k tomu Jabloně, od Zrní. ♥