Dvě introvertní introvertky. Tanečnice. A čtyři psi.

Mirákus 11.

25. ledna 2015 v 19:27 | Meduňka |  Mirákus
Holka a pes. Na první pohled docela obyčejná dvojice. Mirákus bydlí se svou babičkou a psem Vrkem. Netuší, že Vrk není jen obyčejný domácí pes, a že ona musí dokončit úkol, který nestihla její matka. Netuší, že zakrátko se celý její život obrátí naruby.
Část 11.


Ruku v ruce jsme šli lesem. Cítila jsem jeho horkou dlaň a bylo mi skvěle. Pak mě najednou pustil: "Co se děje?" nechtěla jsem, aby mě pustil.
"Musím se přeměnit."
"Ale, co když chci, aby to všechno věděl?" byla to řečnická otázka. Nečekala jsem, že mi odpoví. A moje očekávání se taky splnilo. Lehce se dotkl prsty mé tváře, usmál se, a byl Vrk.
Tak jsem šla dál. Cítila jsem se tak strašně sama, i když jsem věděla, že jde jenom kousek ode mě. Došla jsem ke krmelci. Bylo přesně pět hodin a Marek už čekal. Seděl na malém pařezu, a když mě uviděl, usmál se a popošel blíž.
"Mirákus, jsem rád, že jsi přišla" málem jsem se urazila. Když jsem něco slíbila, tak to taky dodržím. To si o mně doopravdy myslel, že zapomenu (znovu) a nepřijdu. Asi ano.
"Ahoj Marku! Přišla jsem. Vždyť jsme se domluvili. Copak se nepamatuješ. Jistěže pamatuješ, jinak bys tady nebyl." snažila jsem se o trochu humoru. Asi se nepovedlo.
"No půjdu asi rovnou k věci. Poslední dny ses hodně změnila. Chodíš, jako náměsíčná, ten tvůj nepřítomný, zasněný pohled, prostě jako, kdyby ses vzdalovala realitě. Jako, kdybys nevěděla o tom, co se kolem tebe děje. Pochop mě Mir, mám o tebe starost. I babička si všimla změny v tvém chování. Bojí se, že jsi začala brát drogy, nebo že si se přidala k nějaké sektě." Když skončil se svým monologem, nebyla jsem schopna slova. Opravdu to takhle vypadá? A co mu mám k čertu odpovědět? Že neberu drogy, ani jsem se nepřidala k žádné sektě, že se jen měním na zvíře. Jo tak to by mi neuvěřil, že ty drogy neberu. Takže mu budu muset zase něco nakecat.
" Marku… Já teď vážně nevím, co ti na to mám říct. Můžu tě jenom ujistit, že žádný drogy neberu, a v žádné sektě nejsem. Nic tak dramatického se opravdu nestalo. Nemusíš mít o mě strach. Jsem v naprostém pořádku."čekala jsem s napjatou tváří, jestli se mi ho podařilo přesvědčit. Asi ne.
"Tak mi kruci vysvětli, co se s tebou děje. A žádný výmluvy poslouchat nechci!" Marek byl pořádně vytočený. Nechápu proč, vždyť se nic nestalo. No dobře výmluvy ne, ale o lhaní nepadlo jediné slůvko. A hlavně až zas tak moc lhát nebudu.
"Dobře. Ale potřebuji od tebe, abys mlčel."
"No jo no, Máš moje slovo. Hlavně už to vyklop" Vrk u mých nohou se neklidně zavrtěl. Jemně jsem mu přejela rukou po hlavě, jak jsem to měla ve zvyku, když jsem ho chtěla klidnit.

"No, pochop, je to dost soukromé. A taky jednoduché. Prostě jsem se zamilovala" Zrudla jsem až po kořínky vlasů, protože tohle až tak lež nebyla. Očividně to ale Marka naštvalo ještě víc.

Meduňka,
která dnes kupodivu všechno stihla :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama